Gothart: česko-balkánští kabaretiéři

Kapela Gothart prochází zajímavým schizofrenickým obdobím. Existuje vlastně dvakrát: Gotharti-gotičtí a Gotharti-balkánští. Druhá mutace začíná mít navrch. Gotickou hudbu prezentují většinou na zahraničních zájezdech a doma dávají více prostoru jižanské inspiraci.
Jejich předešlé album Adio Querida (1999) ten přerod naznačilo dostatečně razantně, a nová deska Cabaret jde ještě dál. Hodinový kompakt přináší patnáct makedonských, řeckých, bulharských, romských, rumunských, albánských či maďarských písní.
Na kapele je nejpříjemnější její odlehčenost. K energické balkánské hudbě se sice vždycky přistupuje snáze než k české gotice, ale i tak je milé, že v obalu kompaktu se nás nesnaží zahltit informacemi o svých záhadných nástrojích (chalumeau, darbuka, pandeireta,…) a nevytahují se, jací to jsou znalci. Místo toho zde nacházíme řadu vtípků (nový dodatek zákona, že poslechem CD nelze rušit noční klid), řeckou alfabetu a především překlady písní.
Že nejde o žádnou akademickou snobárnu a intelektuální zatuchlinu, se ukazuje i po spuštění desky. Písničky jsou navzájem propojeny proslovy Pavla Anděla, které pocházejí z jednoho z jeho sobotních televizních večerů. Občas ty výstřižky jakoby pasují (po úvodní taneční instrumentálce Tresenitsa Anděl dezorientovaně hlásí, že neví, kde je) a jindy mě děsí s jeho div ne žalovatelnými prohřešky proti češtině (my si tak máme co vytýkat…).
Své nástroje Gotharti ovládají opravdu bezchybně. Tady prostě nemám, co bych napadl. Platí to i pro zpěv, i když párkrát se dostavil pocit, že domorodí zpěváci by je strčili do kapsy a že by z jinak průměrné O mais ko aprilis (platí to ještě pro Shkoj e vi flutrim si zogu) dokázali vytěžit více než Gothart. Ale na Balkán daleko.
A honem tu myšlenku zapuďme, protože po bezchybném Cabaretu přichází bezchybné Pîna cînd nu te iubeam, pak bezchybné Mitro le Mitro, pak bezchybné… Stručně řečeno, je to příjemný poslech. Pîna cînd nu te iubeam je díky své dvoutónové basové lince ve stylu "Před dubem za dubem" mojí zamilovanou a pokud si ji neoblíbíte vy, tak se vám bezesporu pod kůži vryje Mitro le Mitro. Milostná tragédie Scoala dokazuje, že moje ojedinělá výtka na zpěv byla naprosto nejapná, nemístná, neoprávněná, atd.
A jestli ani tato píseň nezalíbí, tak jste pro balkánskou hudbu beznadějný případ.

- Ad. Javůrek, www.musicpage.cz